V dnešní době si nelze nevšimnout, že internety jsou zaplavené kritikou prakticky čehokoliv, co dělá AI. Je to všude – AI slop.
A já to dokážu pochopit. Pokud lidé nekontrolují své výsledky a bez problémů nahrávají chybně vygenerované obrázky, kde mají postavy třeba tři ruce, je kritika naprosto na místě.
Ale do jaké míry jsou hejty na AI slop oprávněné a do jaké míry už je to spíš konzervatismus nejhrubšího zrna?
Při každém technologickém pokroku se přece tradiční umělci a jejich zastánci bouřili. Přitom dnes už většina lidí dávno neřeší, že jejich foťák není na film a že nikdo nemusí umět vyvolávat fotky v temné komoře.
Kolem sebe často vidím kritiku ve stylu: „Tohle je AI. Bylo by lepší, kdyby to udělal šikovný grafik.“ Jenže i řada grafiků dnes při své práci AI používá. Foťáky automaticky zpracovávají fotografie a do toho procesu čím dál víc vstupuje AI.
Setkal jsem se s tím dokonce i v PC servisu, kde mi opravovali počítač. Technik se přímo přede mnou zeptal AI, jak výkonný zdroj je potřeba ke konkrétní grafické kartě. Kdybych u toho osobně nebyl, nikdy bych se to nedozvěděl.
Není to pak tak trochu „co oči nevidí, srdce nebolí“?
Krade AI?
Jasně, úplně chápu obecně vnímaný problém, že se AI učí na dílech jiných lidí. Často se proto říká, že jednoduše krade a kopíruje.
Ale není i tady potřeba hlídat určitou míru?
Umělci se přece odjakživa inspirovali jinými. Mladší se učili od starších, napodobovaly se styly a celé umělecké směry vznikaly tím, že někdo navazoval na někoho předchozího. Malíři se učí od jiných malířů, hudebníci se inspirují a posouvají žánry. Určitě jste i vy někdy slyšeli píseň, která se až nápadně podobala nějaké jiné. A nemusíme to dělat záměrně. Spousta inspirace k nám přichází podvědomě. Složíte píseň a vůbec netušíte, že ten nápad, který vám zněl v hlavě, se tam možná neobjevil sám od sebe. Jednoduše jste ho někdy někde zaslechli a mozek vám ho teď předkládá jako něco vlastního.
Pokud tedy výsledkem není vyloženě kopie konkrétního díla, je to vážně takový problém?
Dám další příklad.
Nedávno jsem viděl youtubera, který se omlouval za to, že začal používat AI pro svou grafiku. Nechává si vygenerovat známé herní hrdiny a místo jejich obličejů je tam jeho vlastní. Okolí to zřejmě opět vnímá jako problém, protože vlastně krade a ohýbá originální postavy.
Já se ale ptám: Proč sakra?!
Vždyť je to vygenerovaný obrázek na motivy něčeho. Dřív se to bez AI dělalo tak, že se vzal přímo ten ORIGINÁLNÍ obrázek, uřízla se z něj hlava a dosadila vlastní. U toho ale všichni drželi hubu a spokojeně se zasmáli vtipu.
Chápeme?
Nebyla to tehdy vlastně ještě větší „krádež“ obrázku než dnes?
Problém je AI, nebo špatný výsledek?
Nebylo by tedy lepší, než všechno házet do jednoho pytle a zpátečnicky zahazovat mobily a kupovat štětce a barvy, řešit spíš to, co je přijatelné využití AI a co je odfláknutá práce?
Když někdo vypustí do světa obrázek s postavou, která má obrácenou dlaň a tři nohy, je to zbytečný a odfláknutý AI slop. O tom se asi hádat nebudeme.
Ale neměli bychom hodnotit především výsledek, a ne samotný nástroj, kterým vznikl?
Samozřejmě se pořád bavím hlavně o online sféře, sociálních sítích a podobných formách prezentace.
Je problém, když firma vyfotí svůj skutečný produkt a nechá AI vytvořit grafiku kolem něj pro katalog nebo webové stránky?
Podle mě vůbec ne.
Problém nastává ve chvíli, kdy AI vytvoří i samotný produkt – a ještě ke všemu špatně. Nevím, proč bych měl koukat na ošklivě vygenerovaný hamburger, který vůbec nereprezentuje to, co mi pak skutečně přinesou na talíři. Tady mi připadá celkem jasné, že jde o špatné využití AI.
I když doufám, že všichni dávno víte, že ani klasické produktové fotografie často úplně nereprezentují skutečný produkt. A zrovna jídlo je toho krásným příkladem.
Podle logiky „AI je špatně“ bychom ale nakonec asi měli vytáhnout pastelky a celý katalog si nakreslit sami. Nebo já nevím.
Pak jsou tu samozřejmě i jiné problémy, které s kvalitou výsledku vůbec nesouvisejí. Třeba energetická náročnost AI a její dopad na životní prostředí. To už považuji za naprosto legitimní téma k debatě. Stejně jako otázku autorských práv. Nechci tedy tvrdit, že s AI žádné problémy nejsou. Spíš mi vadí automatické odsouzení čehokoliv jen proto, že při jeho vzniku byla AI použitá.
Kritizujme tedy konkrétní problémy AI, ne samotnou existenci AI.
AI jako nástroj
Takže znovu: mluvím především o světě sociálních sítí a další online prezentace, při které se AI využívá.
Pokud je AI pouze nástroj, který člověk použil ke „zhmotnění“ svého vlastního nápadu, a výsledek následně pořádně zkontroloval, je to fakt takový problém?
Podle mě ne.
Sám jsem AI začal využívat a vlastně mě to teď dost baví. Sakra, vždyť kdo by nechtěl vlastního KITTA, J.A.R.V.I.S.E nebo EDI? 😄 Ale nápady jsou moje a trávím nad tím dost času. Pořád něco vymýšlím, dělám si hromadu poznámek a připravuji věci tak, abych nedělal chyby. Byť samozřejmě můžu něco přehlédnout.
AI už prostě využívám na spoustu věcí.
Jenomže mám jednu velkou zásadu a jedno pořádné ALE.
Pořád se totiž bavíme o prezentaci na sockách, které považuji za jakési plivátko. Tam si prostě jdu něco odplivnout, zatímco hlavní obsah je jinde.
A to ALE spočívá právě v produktu, o kterém jsem mluvil výš.
Můj produkt musí zůstat můj
Mým produktem je totiž text.
Takže kolem něj klidně můžu udělat AI grafickou omáčku, ale nikdy za mě nesmí AI napsat samotný text.
Jasně, může ho projet, upozornit mě na překlep nebo zkontrolovat chyby. Ale i tady pozor. Musíte mít nějakou vlastní znalost češtiny, protože už jsem AI několikrát nachytal na švestkách. Dokonce jsem proti sobě postavil dvě různé AI a jedna tvrdila, že je v textu chyba, zatímco druhá, že není.
Hlavním kontrolorem proto podle mě pořád musí být člověk. Jinak budete chyby bezmyšlenkovitě posílat dál.
Zároveň píšu vlastní fantasy knihu, což je další můj produkt. Trvám tedy na tom, že text musí být výhradně můj, ale zároveň chci, aby i obálku dělal člověk. Pokud daný grafik bude při práci bez mého vědomí používat AI, což možná tak trochu očekávám, vlastně o tom ani nechci vědět.
Důležité pro mě je, abychom pořád uměli věci sami vytvářet a kontrolovat.
Já neumím kreslit ani tvořit profesionální grafiku, ale jiní lidé to pořád umí a umět budou. I v dnešní době digitální techniky přece lidé pořád umějí malovat. A já chci dál psát a věnovat se vlastní hudbě.
Pokud ale někdo přenechá naprosto všechno AI, pak podle mě začne sám degenerovat.
A právě tady podle mě číhá největší nebezpečí pro děti a obecně mladou generaci. Když vyrůstají ve světě AI nebo se do něj rovnou narodí, budou ještě něco umět, až my tady nebudeme? To už by ale bylo na jiné vyprávění.
Vnímám tedy, že jsem v tomhle jednou nohou ve vodě pokroku a druhou stále na konzervativním břehu. AI klidně používejme jako nástroj. Jen bych byl nerad, kdybychom se kvůli ní jednou dostali do stavu, kdy sami nebudeme nic umět.
Pořád ale nerozumím tomu, proč se tak vehementně bojkotuje veškerá AI – i ta dobrá – jen proto, že je to AI.
Obzvlášť v takové žumpě, jakou jsou sociální sítě.