Outlast vás v roli novináře zavede prozkoumat blázinec, ve kterém se prý dějí podivné věci, takže by bylo skvělé o tom něco natočit. Že zde opravdu nic není v pořádku, to je asi jasné úplně každému, protože větší klišé už si autoři vybrat nemohli. Ale vadí to?
Ruku na srdce, proč vymýšlet nějaké originálnosti, když blázinec je tak skvěle fungující hororové místo, pokud se dobře zpracuje, což se tady rozhodně povedlo na výbornou. Místní ústav je opravdu velice děsivý a minimálně ze začátku jsem měl vážně co dělat, abych dokázal pokračovat dál, zvláště při hraní v noci se sluchátky. Hra je totiž perfektně ozvučená, což společně s dobře umístěnými skripty dokáže velmi rychle způsobit bláto na hřišti.
Samotná hratelnost pak staví na průchodu blázincem, kde se volně pohybují chovanci, u nichž si nikdy nebudete jistí, jestli na vás zaútočí nebo si budou hledět svého. Všude okolo leží potrhaná těla personálu a vaší jedinou pomůckou je pouhá kamera s nočním viděním, na kterém je celý titul také dost založen. Bez oné kamery se totiž skoro nikam nedostanete, protože téměř všude vládne tma a baterie se rychle vybíjí, takže je zde také budete sbírat. Dalším silným aspektem, který dělá hru tolik děsivou je také vaše naprostá bezbrannost. To znamená, že když na vás někdo zaútočí, rozezní se velmi naléhavá hudba a vy se budete muset dát na útěk s jediným cílem - rychle najít úkryt. Jenomže i tak nemusíte mít vyhráno, protože nepřátelé náhodně prohledávají skříňky nebo mohou nahlédnout i pod postel. Přišlo mi ale trochu divné, že se vaše postava nezmůže ani na nějaké to strčení nebo jakýkoliv jiný náznak sebeobrany. Věřím, že při boji o holý život je člověk schopen ohánět se čímkoliv. Je jasné, že kdyby se zde dali nepřátelé zabíjet, utrpěla by celá ta děsivost, avšak alespoň možnost nepřítele odstrčit nebo praštit by byla fajn.
Bohužel se ale strach stejně postupně vytrácí, protože už si na vše zvyknete a přestanete panicky utíkat. Vše je totiž tak trochu dokola. Prohledáváte chodby, místnosti a hledáte například klíč či kartu, nebo musíte zapnout generátor a tak podobně. Chvíli máte klid, když hra buduje trochu toho napětí, aby vás pak zase chvíli někdo pronásledoval. Jenomže hráč později už ví, že prostě uteče, zavře rychle dveře a zase někam zaleze do skříně. Je to i postodesáté pořád nepříjemné, ale děsivé už tolik ne.
Každopádně Outlast nabízí velmi silný hororový zážitek s tak akorátní herní délkou a dobře zpracovaným, leč možná trochu vyčpělým prostředím.
